Cesta

Pokud věříš, že tvůj život končí smrtí, to, co si myslíš, co cítíš a co děláš, nemá smysl. Vše končí ve vnitřní roztříštěnosti a v rozkladu.

Pokud věříš, že tvůj život nekončí smrtí, to, co si myslíš, co cítíš a co děláš, musí být v souladu. Vše se musí rozvíjet směrem ke koherenci a jednotě.

Pokud jsi lhostejný k bolesti a utrpení ostatních, všechna pomoc, o kterou žádáš, nemá opodstatnění.

Pokud nejsi lhostejný k bolesti a utrpení ostatních, musíš uvést do souladu své pocity se svými myšlenkami a činy, abys pomohl ostatním.

Uč se chovat k ostatním tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě.

Uč se překonávat bolest a utrpení v sobě, v lidech kolem sebe a v lidské společnosti.

Uč se odolávat násilí, které je v tobě i mimo tebe.

Uč se rozeznávat znaky posvátného uvnitř sebe i mimo sebe.

Nenechej uběhnout svůj život, aniž by ses zeptal: „Kdo jsem?“

Nenechej uběhnout svůj život, aniž by ses zeptal: „Kam směřuji?“

Nenechej uběhnout ani jediný den, aniž by sis odpověděl, kdo jsi.

Nenechej uběhnout ani jediný den, aniž by sis odpověděl, kam směřuješ.

Nenechej odejít velkou radost, aniž bys uvnitř sebe poděkoval.

Nenechej odejít velký smutek, aniž bys uvnitř sebe požádal o návrat radosti, kterou jsi v sobě uschoval.

Nepředstavuj si, že jsi tu sám ve své vesničce, ve svém městě, na Zemi, v nekonečných světech.

Nepředstavuj si, že jsi spoután tímto časem a tímto prostorem.

Nepředstavuj si, že tvou smrtí se tvoje samota stane věčnou.