Asistence

Toto je láskyplná ceremonie a vyžaduje, aby ten, kdo ji dělá, ze sebe dal to nejlepší.
Ceremonie může být opakována na žádost zúčastněného nebo toho, kdo se o něj stará.
Ceremoniář je o samotě s umírajícím.
Ať je zdánlivý stav vědomí nebo bezvědomí umírajícího jakýkoliv, ceremoniář se k němu přiblíží a mluví pomalu, jasným a příjemným hlasem.

Ceremoniář: Vzpomínky tvého života jsou hodnocením tvých činů. Můžeš si v krátkosti vzpomenout na mnohé z toho nejlepšího, co je v tobě. Vzpomínej tedy, ale bez rozrušení a očisti svou paměť. Klidně vzpomínej a uvolni svou mysl.

Udělá se ticho na několik minut a pak se pokračuje stejným tónem a intensitou hlasu.

Odvrhni teď zděšení a skleslost…

Odvrhni teď přání utéci do spodních a temných krajů…

Odvrhni teď ulpívání na vzpomínkách…

Zůstávej teď uvnitř svobodný a nezaujatý tím snem o krajině…

……………………………………………………………………

Rozhodni se teď stoupat vzhůru…

Jasné světlo ozařuje vysoká pohoří a vody hrající tisícem barev stékají za doprovodu nepoznaných melodií do průzračných rovin a luk.

Neboj se tlaku světla, který tě stále silněji odtlačuje od svého středu, jak se přibližuješ. Nasávej je, jako by to byl nápoj nebo vítr, protože je v něm určitě život.

Až v těch vysokých horách najdeš skryté město, budeš muset vědět, jak vstoupit. A to budeš vědět ve chvíli, kdy se změní tvůj život. Jeho obrovské hradby jsou vyvedeny v obrazech a barvách, ”pociťuješ” je. V tomto městě se uchovává to, co bylo vykonáno, a to, co má být ještě vykonáno.

Ceremoniář udělá krátké ticho a pak pokračuje stejným tónem a intensitou hlasu.

Jsi usmířen…

Jsi očištěn…

Připrav se na vstup do nejkrásnějšího města Světla, tohoto města okem nikdy nespatřeného, města zpěvu lidským sluchem nikdy neslyšeného…

Pojď, připrav se na vstup do nejkrásnějšího Světla…